|
|
Konverze Baťových výrobních staveb
Németh, Ondřej ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v zimním semestru 4.ročníku bakalářského studia na téma konverze Baťových výrobních staveb ve Zlíně. Cílem bylo navrhnout možnost alternativního využití dvou bývalých výrobních objektů č.24 a 25 určených k demolici. Bakalářská práce se zaměřuje pouze na konverzi objektu č.24. Účelem návrhu je vytvoření objektů pro malé a střední podnikání v centru bývalého továrního areálu firmy Baťa. I přestože areál chátrá, si nadále udržuje své urbanistické i architektonické kvality, ve kterých se skrývá obrovský potenciál pro nové využití. Tato konverze by objekty jako součást tohoto jedinečného celku zachovala a zároveň zde vnesla aktivity vytvářející nová pracovní místa nezatěžující veřejné zdroje.
|
|
|
Průmyslová pekárna Herold
Kręželoková, Tereza ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout novostavbu průmyslové pekárny pro společnost Herold Brno. Projekt vychází z architektonické studie, zpracované v rámci předmětu AG035 Ateliér architektonické tvorby v 3. ročníku bakalářského studia. Pozemek, určený pro návrh, se nachází v Brně, v katastrálním území Horních Heršpic. Jedná se o průmyslovou část města, okolní zástavba je z velké části tvořena halovými objekty (výrobní haly, velkosklady), směrem k centru je obytná zástavba a stavby občanské vybavenosti. Parcela je momentálně evidována jako brownfield a je určena k zástavbě pro výrobu. Pozemek je napojen na ulici K Terminálu, je v mírně svažitém terénu. Navržený objekt navazuje svým tvarovým řešením na lichoběžníkový tvar pozemku. Objekt tvoří tři vzájemně propojené hmoty, každá z nich plní jinou funkci. V první z nich se nachází vstupní část, prodejna pečiva, šatny a hygienická zařízení pro zaměstnance, na ni je uložena druhá hmota, která má mírně převýšený tvar, zde se nachází administrativa, v zadní části pozemku je třetí – největší hmota, ve kterém se nachází výrobní hala, prostory pro skladování a expedici. Celý objekt má industriální charakter, který vychází z charakteru a účelu stavby. Hlavním materiálem je beton, který je použitý v interiéru, i v exteriéru. Fasáda je tvořena pohledovým betonem, v interiéru je použita betonová stěrka. Monolitická hmota je přerušena černými kovovými prvky, jako jsou rámy oken nebo zábradlí, a odlehčená prosklenými plochami. Důležitým prvkem je také venkovní atrium, navržené mezi výrobní a vstupní části, které má zajistit větší kvalitu pracovního prostředí pro zaměstnance výroby. Před vstupem do objektu se nachází exteriérové schodiště a bezbariérová rampa. Celý objekt je řešen bezbariérově.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT v Brně
Muroň, Jakub ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma Centrum transferu technologií VUT v Brně. Areál Centra transferu technologií VUT je tvořen třemi samostatnými celky, z nich jsou dva soubory výrobních jednotek a “vstupní budova”, v níž je umístěno administrativní zázemí a v horním podlaží laboratoře. Návrh byl podmíněn dvěma kritériím. Prvním je přizpůsobení struktury objektů dané konfiguraci terénu, druhým nárok na co největší flexibilitu jak z hlediska funkčního, tak i z hlediska dopravy a zásobování. Východiskem z těchto determinantů bylo tedy vytvoření páteřní komunikace, která navazuje na stávající komunikaci a zajišťuje snadnou dopravní obsluhu obou výrobních celků a přizpůsobení samotné základní hmoty těchto celků poměrně náročnému terénu. Tvar reaguje na vrstevnice, což předučilo výslednou povahu dispoziční struktury areálu. Vzhledem k dynamickým tvarům byla vytvořena jednoduchá industriální fasáda jednotné barvy, která nechá vyniknout hře s hmotami. Linka ploché střechy byla rozbita jednoduchými světlíky, které volně a bez přerušení navazují na opláštění, což vytváří jednolitou hmotu. Pásová okna podporují horizontalitu výrobních hal v kontrastu s podpořením vertikality u doplňující administrativní budovy. Ke zdůraznění industriální povahy byly použity především kovové materiály, nosné konstrukce jsou pak z prefabrikovaných železobetonových dílců.
|
|
|
Výroba akvárií Brno
Molčanová, Viktorie ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Bečkovský, David (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat projektovou dokumentaci ke studii výrobny akvárií pro firmu Akvária Pavlica, která byla zpracována v rámci předmětu AG035 Ateliér architektonické tvorby – výrobní stavby, v 3. ročníku bakalářského studia. Firma potřebovala díky svým obchodním úspěchům vybudovat nové výrobní kapacity a své nové sídlo se rozhodla umístit v Brně, v katastrálním území Horní Heršpice, kde je okolní zástavba na jižní straně tvořena především halovými objekty průmyslového charakteru. Bakalářská práce obsahuje dokumentaci pro stavební povolení a prováděcí dokumentaci. Pozemek je evidován jako brownfield, je určen pro zástavbu průmyslovou výrobou a je napojen na ulici Sokolova. Jedná se o mírně svažitý terén upadající k severu. Na jihu parcely se stále nachází část budovy bývalé továrny Elplast, která bude zbourána. Novostavba je tvořena čtyřmi celky, z nichž první je tvořen výstavním prostorem a vstupní halou, na kterou navazuje další část se zázemím pro zaměstnance a administrativou. Třetím celkem je stolárna se skladovacími prostory a technickým zázemím. Největším, čtvrtým celkem, je výrobní hala. Před vstupem do budovy se od ulice Sokolova nachází exteriérové schodiště a bezbariérová rampa. Okolo budovy je řešeno i parkoviště, zpevněné plochy pro manipulaci kamionových vozidel, zpevněné plochy pro pěší a nová zeleň.
|
|
|
BUSINESS CENTRUM VÍCHOV
Hubený, Jakub ; Velehradská, Dagmar (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh architektonicko-urbanistické studie rozsáhlého areálu (revitalizace brownfield land/sites) na okraji vesnice Víchov. Stavební program definovaný částečně investorem a následně předdiplomním projektem obsahuje obytnou část, část zemědělské půdy, část veřejných prostranství, bydlení pro majitele a průmyslovou část. Průmyslová část byla řešena podrobněji a obsahuje prostory: skladovací/výrobní objekty, prodej farmářských produktů v showroomech, ubytování, stravování, administrativu a technické zázemí. Cílem práce bylo najít takové architektonické řešení, které bude nejvhodnější z různých protichůdných hledisek – jako například z hlediska prostorově-dispozičního řešení, z hlediska ekonomického pohledu, z hlediska zapojení objektu do struktury obce a topografie krajiny nebo také z hlediska energetické (ne)náročnosti stavby. Návrh by měl být také reprezentantem přiměřené reakce na globální oteplování.
|
|
|
Konverze obilního sila ve Zlíně
Blažek, Jan ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma konverze obilního sila ve Zlíně. Cílem bylo navrhnout jinou možnost využití, než která je prováděna novým majitelem – skladování a další víceméně pomocné provozy. V současné době jsou vybourána železobetonová válcová sila a objekt se mění ve standardní etážovou strukturu. Hlavní myšlenkou je alternativní řešení, které může zůstat soukromou iniciativou, nevyvolá tedy další nároky na veřejné peníze a zároveň přiláká široké publikum svou atraktivní náplní. Návrh nastiňuje variantu nezatěžující veřejné zdroje a zároveň působí pozitivně v rámci ekonomického prospěchu města Zlína. Jedná se o vložení nezvyklých funkcí do původních prostorů obilných sil – indoor skydiving, indoor diving, umělou lezeckou stěnu apod. Vzniklo by adrenalinové centrum doplněné podpůrnými funkcemi – komerčními plochami, restaurací s terasou a ubytováním. Vizuální zpřístupnění vnitřních aktivit při zachování charakteru baťovské architektury z hlavních pohledových os by tento mimořádný objekt nejen zatraktivnilo, ale zajistilo i jeho dlouhodobou budoucnost.
|
|
|
Výroba značkové konfekce v Brně
Pavlas, Antonín ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce měla za cíl vytvoření potřebných stupňů projektové dokumentace – Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Obsahem projektu je novostavba výroby značkové konfekce v Brně firmy Glami, která bude sloužit především k výrobě a vývozu hotových kusů připravených k prodeji. Stavba se nachází v městské oblasti Brno-Bohunice mezi ulicemi Kamenice, Kejbaly a Vinohrady a parcela je vedena jako jeden v Brněnských brownfields pod číslem 0101. Řešení by mělo brát v úvahu navržené změny Územního plánu města Brna roku 2021 a okolní zástavby. Jedním z prvních cílů bylo, aby stavba doplňovala a dotvarovala okolní silniční strukturu. Základní hmoty byly situovány tak, aby respektovali silniční čáry a lícovaly tak s okolními komunikacemi. Stavba je rozdělena do tří hmot oddělených jejich funkcí, ale vzájemně propojených pro jednoduché fungování. Cílem bylo vytvoření fungující stavby s opticky oddělenými, ale vzájemně propojenými provozy.
|
|
|
Výroba značkové konfekce Brno
Dubanych, Yuliia ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Bečkovská, Tereza (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout novostavbu konfekce pro značku Tommy Helfieger. Projekt vychází z architektonické studie, která byla zpracována v rámci předmětu AG034 Ateliér architektonické tvorby v 3. ročníku bakalářského studia. Pozemek, který byl vyhrazen pro návrh, se nachází v Brně, v katastrálním území Bohunic. Jde o část města, která je známa svoji dominantou — univerzitním kampusem Masarykovy Univerzity a jinými veřejnými stavbami: Fakultní nemocnicí, fakultou sportovních studií MU, klinikou infekčních chorob a vazební věznicí Brno. Parcela se nachází na rozhraní zóny se stavbami občanské vybavenosti a obytnou zónou. Pozemek je evidován jako brownfield a je napojen na ulice Kamenice a Vinohrady. Parcela je v mírně svažitém terénu. Navrženy objekt svým tvarem navazuje na lichoběžníkový tvar vyhrazeného pozemku. Objekt je tvořen dvěma budovami: hlavní budovou a objektem, určenému pro umístění pomocných provozů. V hlavní budově se nachází vstupní část, administrativa, zázemí, šatny a hygienická zařízení pro zaměstnance, jídelna a sklady. Na ní navazuje komunikační jádro se dvěma nákladními výtahy a schodištěm. Třetí hmota hlavní budovy je vyhrazena pro výrobní činnost, prostory pro skladování, odpočívárnu, požární zbrojnici a jiné pomocné provozy. I když objekt je průmyslovou stavbou, nemá zřetelný industriální charakter. Fasáda je tvořena bílou omítkou, která kontrastuje s velkými plochami oken ve výrobní hale. Důležitým prvkem jé také venkovní prostor pro odpočinek u vstupní části. Vstup do objektu je řešen jako bezbariérový.
|
|
|
Solární mrazírna v tropech
Trčálková, Miroslava ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout solární mrazírnu v tropech, která by byla zcela soběstačná. Požadavkem bylo umístit solární mrazírnu do rozvojové země s nedostačující technickou infrastrukturou. Pro výstavbu mrazírny jsem zvolila pozemek nedaleko Viktoriina jezera, v městě zvaném Kisumu, které leží v Keni v Africe. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit jednoduchý vzhled, který by odpovídal využití stavby. Mým návrhem byly dvě samostatně stojící budovy. První je malý objekt, sloužící jako vrátnice. Druhý je velký objekt ve tvaru písmene U, ve kterém se nachází veškeré potřebné prostory pro provoz mrazírny a zázemí pro zaměstnance. Nosný systém je tvořen železobetonovými monolitickými sloupy. Solární kolektory, umístěné na ploché střeše mrazírny, chrání střechu budovy před přímým slunečním zářením. Na východní a západní fasádě jsou osazené diagonální ocelové táhla, které tvoří výrazný prvek budovy.
|
|
|
Rodinné vinařství Plchut Mutěnice
Smržová, Tereza ; Bílek, Zdeněk (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh novostavby rodinného vinařství Plchut v obci Mutěnice. Návrh vychází z projektu vypracovaného v rámci předmětu Ateliér architektonické tvorby 2 (AG032). Navrhovaný objekt je umístěn na pozemek, nacházející se na severozápadním okraji území obce Mutěnice, na ulici Vinařská. Jedná se o vinařskou oblast a častý cíl vinařské turistiky. Nad řešeným pozemkem se rozprostírají vinice. Samotný pozemek je svažitý, svah se pozvolně zvedá od jihovýchodní k severozápadní straně. Okolní zástavbu tvoří převážně vinařství. Druh řešeného pozemku je orná půda. Jedná se o zatravněnou plochu, bez zástavby a dřevin. Pod pozemkem prochází pozemní komunikace, železnice a cyklotrasa. Objekt se skládá ze dvou částí. Veřejná nebo také společenská část slouží především pro návštěvníky vinařství, tedy k degustaci a nákupu vín. Také se zde nachází apartmány pro návštěvníky, administrativa a zázemí pro zaměstnance vinařství. Druhou částí budovy je výrobní část, sloužící ke zpracování vinné révy a k výrobě vína. Tyto dvě části spolu kontrastují tvarem i použitou fasádou. Výrobní část má pouze jednoduchý tvar kvádru s fasádou s dřevěným obkladem. Tato část má pouze jedno nadzemní podlaží s plochou zelenou střechou. Hlavním záměrem u výrobní části byla jednoduchá dispozice, která bude propojovat jednotlivé místnosti podle jejich účelů. Místnosti jsou tedy poskládané popořadě tak, jak postupuje výroba vína. Veřejná část je dvojpodlažní a má sedlovou střechu se sklonem 34°, což je cca optimální sklon typický pro venkovské stavby. Fasáda této části je tvořena fasádní omítkou, jejíž povrch by měl připomínat beton. Čelní strana budovy je prosklená. Část štítu je obložena opalovaným dřevem. Zadní strana je také obložena opalovaným dřevem. Tvary i fasády obou částí mají představovat jejich funkci a kým bude využívána. Vinařská část je tedy navržena jako jednoduchý tvar, jelikož se v podstatě jedná o výrobní objekt. Na druhou stranu se jedná o výrobu vína, která je spjatá s přírodou, proto je objekt doplněn o přírodní prvek – dřevěný obklad. Naopak u veřejné části je využitá sedlová střecha jako typický prvek venkovských staveb, jelikož se jedná o reprezentativní část celé stavby. Jelikož se ale jedná o prostory, kam budou přijíždět návštěvníci z měst, aby si zde nakoupili a ochutnali místní víno, fasáda této části má představovat městský život – fasádou imitující beton.
|
host ::
RSS.